Vánoce v Erzgebirge: kuřáčci, Schwibbögen a pyramidy
Kuřáčci, Schwibbögen a pyramidy: objevte vánoce v Erzgebirge v okolí Schwarzenbergu – se Sonnenhotel Hoher Hahn jako výchozím bodem.
Když se dny krátí a první mlhy se táhnou přes kopce Erzgebirge, začíná v tomto kraji něco zcela výjimečného. Od první adventní neděle se Erzgebirge proměňuje v zářící „vánoční zemi", v níž lidé věrní tradicím zdobí své domy kuřáčky, Schwibbögen a pyramidami. Až do Hromnic plane v oknech teplé světlo, které vypráví o staletém řemesle a hluboce zakořeněné hornické kultuře. Vydejte se s námi na malou cestu symboly, které činí tento adventní čas tak nezaměnitelným.
Schwibbogen: touha po světle
Stěží který symbol ztělesňuje vánoce v Erzgebirge tak jako Schwibbogen. Jeho název je odvozen od geometrického tvaru oblouku visutého či opěrného, jak jej známe z architektury. Za elegantním tvarem se však skrývá dojemný příběh: světla Schwibbogenu symbolizují touhu horníků po denním světle, které zejména v zimních měsících často po celé týdny nespatřili.
Nejstarší známý Schwibbogen z Erzgebirge pochází z roku 1740. Byl vytvořen v Johanngeorgenstadtu a je z kovu – letopočet byl objeven teprve v roce 2003 pod mladší vrstvou barvy. Obzvláště známý je schwarzenberský Schwibbogen, jehož motiv navrhla v roce 1937 lipská ilustrátorka Paula Jordan v rámci soutěže vyhlášené továrníkem Friedrichem Emilem Kraußem. Krauß nechal motiv ještě téhož roku chránit jako ochrannou známku.
Kdo se podívá pozorněji, objeví ve schwarzenberském Schwibbogenu dva horníky nesoucí erb se saskými kurfiřtskými meči, vedle nich řezbáře a paličkářku. Oblouk tak ztělesňuje tři z hlavních zdrojů obživy venkovského obyvatelstva Erzgebirge v 18. a 19. století – kus žitých regionálních dějin ve dřevě a světle.
Pyramidy: teplo přináší pohyb
Vánoční pyramida je malý technický zázrak. Stoupající vzduch ohřátý svíčkami uvádí do otáčení lopatkové kolo a talíře spojené s osou – tichý, téměř meditativní pohyb, který okouzlil celé generace. Pojem „pyramida" byl mimochodem údajně poprvé použit v roce 1716 ve schneeberské městské a hornické kronice.
Horníkům připomínal základní tvar pyramidy podobu žentouru. Zda lopatková pyramida poháněná teplým vzduchem skutečně vznikla podle vzoru takových žentourů, však nelze doložit – krásný příklad toho, jak se v Erzgebirge úzce proplétají technika a tradice. První venkovní pyramida v regionu vznikla v roce 1931. Kraußova pyramida ve Schwarzenbergu, postavená v letech 1933/34, je dnes považována za nejstarší dochovanou venkovní pyramidu – působivý kus vánoční historie Erzgebirge v našem blízkém okolí.
Kuřáčci: když stoupá vůně
Žádný vánoční pokoj v Erzgebirge bez útulné vůně kadidlové svíčky. U kuřáčka stoupá kouř z uvnitř hořící svíčky vzhůru a vychází otvorem v ústech figurky. Výroba kadidlových svíček z Erzgebirge začala kolem roku 1750 v Crottendorfu, zatímco dřevění kuřáčci byli kolem roku 1850 zhotovováni Ferdinandem Frohsem a Gotthelfem Friedrichem Hausteinem v Heidelbergu u Seiffenu.
Klasické motivy vyprávějí o životě v horách: horníci, výrobci hraček, lovci, dřevorubci, podomní obchodníci a vázači košťat. Každá figurka je malým portrétem řemesla Erzgebirge – a láskyplným pozdravem lidem, kteří tento kraj po staletí utvářeli.
Živá tradice: hornické přehlídky a světové dědictví
Vánoce v Erzgebirge nežijí jen v útulných světnicích, ale i v ulicích. Hornické přehlídky vznikly v saském Erzgebirge jako veřejná reprezentace hornictvím utvářených komunit. Dnes se konají především v adventním čase v prosinci v četných městech Erzgebirge – mimo jiné ve Schwarzenbergu, stejně jako v Annabergu-Buchholzi, Freibergu a Marienbergu. Německá komise UNESCO zařadila „hornické přehlídky a hornické průvody v Sasku" v prosinci 2016 do celostátního seznamu nehmotného kulturního dědictví.
I samotný Schwarzenberg nese dědictví hornictví viditelně: město je součástí světového dědictví UNESCO Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Hornická krajina Rother Berg je oficiální součástí, Schloss Schwarzenberg přidruženým objektem regionu světového dědictví. Kdo se chce ponořit hlouběji do historie kraje, najde v našem průvodci Erzgebirge řadu dalších podnětů.
Nedaleko se navíc nachází „hračkářská vesnice" Seiffen, která byla poprvé zmíněna již 26. července 1324. Zde bylo kolem roku 1800 vyvinuto celosvětově jedinečné soustružení v kroužcích – technika, jíž vděčíme za mnohé z jemných dřevěných figurek, které dnes zdobí vánoční zemi.
Váš výchozí bod pro vánoce v Erzgebirge
Jakkoli pestré jsou zvyky tohoto kraje, o to vítanější je klidné místo, kde lze nechat den doznít. Náš Sonnenhotel Hoher Hahn leží v klidné kopcovité poloze u Schwarzenbergu, „perly Erzgebirge". Po dni plném světel, vůní a řemesla zve náš krytý bazén k odpočinku, finská sauna vás prohřeje a v restauraci na vás čeká polopenze a kulinářské tematické večery.
Turistické a cyklistické stezky začínají přímo u domu a v zimě je lyžařský vlek na okraji obce jen co by kamenem dohodil. Ať už chcete navštívit hornické přehlídky, toulat se zasněženou krajinou, nebo se prostě nechat unášet kouzlem vánoční země – těšíme se, že vás jako hostitelé provedeme zcela výjimečným adventním časem.